контрапу́нкт
nounmasculineinanimateuncountablevery rarely used (#39765)
- 1.
counterpoint
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nom.nominative | контрапу́нкт | контрапу́нкты |
| gen.genitive | контрапу́нкта | контрапу́нктов |
| dat.dative | контрапу́нкту | контрапу́нктам |
| acc.accusative | контрапу́нкт | контрапу́нкты |
| inst.instrumental | контрапу́нктом | контрапу́нктами |
| prep.prepositional | контрапу́нкте | контрапу́нктах |
Word familyконтрапу́нктPRO
- контрапу́нктcounterpoint
- контрапу́нктныйcontrapuntal
- контрапункти́ческийcontrapuntal
Contributions
Lucian edited noun basics 7 years ago.



















