HomeDictionaryPracticeSettings

уво́р

nounmasculineinanimatecountableC2common
  • 1.

    thief; robber

    Вора поймали на рынке.

    They caught the thief at the market.

  • 2.

    crook; swindler

    Не верь ему — он настоящий вор.

    Don't trust him — he's a real crook.

Declension

singularplural
nom.nominative

уво́р

уво́ры

gen.genitive

уво́ра

уво́ров

dat.dative

уво́ру

уво́рам

acc.accusative

уво́р

уво́ры

inst.instrumental

уво́ром

уво́рами

prep.prepositional

уво́ре

уво́рах