пи́рсинг
noun, masculine, inanimate, countable
common- 1.
piercing
Она сделала пирсинг носа. - She got a nose piercing.
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nom.nominative | пи́рсинг | пи́рсинги |
| gen.genitive | пи́рсинга | пи́рсингов |
| dat.dative | пи́рсингу | пи́рсингам |
| acc.accusative | пи́рсинг | пи́рсинги |
| inst.instrumental | пи́рсингом | пи́рсингами |
| prep.prepositional | пи́рсинге | пи́рсингах |























